Jak se učit na státní a jiné velké zkoušky

14 dní. Přibližně tolik času mi zbývá do mé státní doktorské zkoušky. Pro ty co netuší, tak jen upřesním, že doktorské zkoušky nejsou o lékařském vyšetření pacientů, studentů ani docentů (i když by to mohlo být zajímavé).

Skládání státní doktorské zkoušky si představte jako ústní zkoušku z několika odborných předmětů najednou ve stejný den. Úspěšné složení této zkoušky je jedna z podmínek, kterou musí splnit studenti doktorského studia (o tom, proč (ne)studovat doktorské studium si povíme něco příště — hlavní výhoda ale je, že vám po získání titulu Ph.D. nefouká na jméno).

V tomto článku se zaměříme na to, jak zvládnout přípravu a učení se velkého množství materiálu k jedné zkoušce.

Pokud už jste se na nějakou větší zkoušku učili, asi mi dáte za pravdu, že poslední dny bývají vždy ty nejhorší. Velmi často zjistíte, že jste si vše nenaplánovali zas až tak dobře, jak jste si mysleli.

Posledních pár dní tedy ležíte v učení od rána do večera a proklínáte všechny od členů učitelského sboru po Jana Ámose Komenského. A aby toho nebylo málo, tak vám spolužák, který exceloval před pár dny u stejné zkoušky na výbornou, tvrdí, že se učil jen pár hodin — těmto písničkám s nápěvem koláče bez práce prosím nevěřte.

Nevím jak vy, ale já opravdu nerada ležím v učení 12 hodin denně. Ideálně tedy s přípravou na velkou zkoušku začínám s dostatečným předstihem. Na svou státní doktorskou zkoušku jsem se začala učit už před šesti týdny (celkem jsem si tedy naplánovala přípravu na dva měsíce).

Díky tomu se učím jen dvě hodiny denně a nesnažím se nacpat si do hlavy velké množství informací za rekordně krátký čas. Při takto rozloženém učení si nové informace dávkujete a protože se k nim navíc opakovaně vracíte, lépe si je také zapamatujete.

Kdy se tedy začít učit na velkou zkoušku?

Udělejte si plán. Než se pustíte do učení, věnujte pár hodin sestavení harmonogramu. Naplánujte jakému tématu se budete věnovat v jednotlivých týdnech a poté tyto plány rozpracujte po dnech. Počítejte s tím, že čím delší časové bloky učení si nastavíte během jednoho dne, tím větší budete mít k učení odpor.

Osobně mi nejvíce vyhovuje způsob, kdy jeden den začnu studiem tématu z knihy, skript či jiných zdrojů a následující den toto téma zpracuji v podobě zápisků. Po zpracovaní se ještě daný den podívám zase na další téma a tak dále.

Takže rozplánování na týdny a dny. Máte?

Tak teď výsledný počet dnů zdvojnásobte.

Pokud jste si naplánovali, že se budete učit dvě hodiny denně po dobu tří týdnů, udělejte z toho týdnů šest. Věřte mi. Máme tendence se přeceňovat a myslet si, že vše zvládneme rychleji.

Nikdy nevíte, co vám do učení vleze, nebo na čem se zaseknete. Buďte tedy na strýčka Příhodu připraveni. Co horšího se vám může stát, než že budete vše umět už týden předem?

Super. Máme plán. Co dál?

Předpokládám, že učení se na zkoušky pro vás není zrovna zábavnou činností. Ideální ale je, když si z učení zábavu uděláte. Já jsem třeba nedávno objevila skečnouting (teda už jsem ho znala, jen nedávno jsem zjistila, že se to co dělám i nějak jmenuje).

Při učení si tak dělám barevné výpisky kombinované s obrázky a ikonami a děsně mě to baví. Ba co víc, dokonce si pak ráda své výtvory i zpětně prohlížím, takže mi jde učení od ruky.

Mezi mé další triky, jak udržet svou pozornost při učení a nezbláznit se je střídání stanovišť. Kromě klasického učení se u stolu se ráda učím vestoje, v posteli nebo ve vaně (bath office is the best).

Také je lepší nevěnovat se celé dvě hodiny jedné činnosti (například čtení skript), ale prokládat to. Materiály si tak procházím maximálně hodinku a pak si aktivně příklady zkouším nebo zpracovávám formou výpisků.

A nezapomeňte — každý den se počítá! Neodkládejte učení na další den. Určitě ve svém diáři najdete hodinku na studium (věřte mi, hledá se lépe než dvanácti hodinové okno dva dny před zkouškou).

A pokud zrovna máte temnou hodinku a říkáte si, že je to učení celé k ničemu, nevzdávejte to. Také sama se sebou vedu až nezdravě často vnitřní dialog, při kterém se snažím přesvědčit, že… státnice nejsou hloupost, že neztrácím svůj čas a že to není úplně zbytečné.

Nechat se unést těmito myšlenky je velmi snadné. Ale pomůže vám to v něčem? Ne. Přestaňte tedy přežvykovat tyto myšlenky dokola, dejte si chvíli pauzu a pak se pusťte do učení znovu. Vy to dáte. Věřím vám.

Jsem lektorka osobní produktivity se zaměřením na vysokoškolské studenty. Své zkušenosti ze studií a učitelské praxe předávám ostatním vysokoškolákům a ukazuji jim, jak studovat efektivně, úspěšně a bez zbytečného stresu.

>> Více se o mně můžeš dozvědět tady.
>> Napsat mi můžeš na eliska@studuj-uspesne.cz.
>> Připoj se k ostatním úspěšným studentům na facebooku.
Komentáře